Odpověděl/a – 19.květen 22:51
Třeba podle Empedokla je vše jeden celek a vše se v něm mísí nebo
rozděluje pomocí Lásky a Sváru. Touha a odpor. Což nemusí být nezbytně
vnímáno jen jako nějaká personifikace a ony vesrzke lidské (omezené) city.
Ale mnohem víc, jako nějaké dvě základní síly, které neustále
interagují a řídí veškerou transformaci/přeměnu ve vesmíru.
Hesiodos říká, že na počátku stvoření je Láska. Taky Ferekýdés
vyprávěl, že se Zeus, když chtěl stvořit svět svět, zmenil v Eróta,
protože skládaje vesmír z protiv, uvedl jejv souhlas i v lásku a všem
věcem vštípil totožnost i jednotu vším pronikající.
(z Prokla)
O Lásce učí většina náboženství a jejich proroků – ale chyba je si to plést jen s lidským citem a zamilovaností (což je sice taky ono, ale jen jedna z možných forem). Jedná se o neosobní (neegoistickou) lásku, která vše spojuje. Hybná síla všeho. Protože to je účel/cíl lásky, spojovat, sbližovat a učí o tom všechny mystiky (na kterých stojí všechny náboženství). Svět je jeden celek, kde je iluze mnohosti a izolovanosti a láska vede k tomu, že se odbourávají hranice a věci pak splývají / sjednocují se. Což představuje harmonii a boha samého.
Svár není nezbytně negativní věc nebo cit (jak bychom si to my představili jako nenávist nebo něco nepříjemného), ale třeba jen jiná forma/strana Lásky. Jako síla, která funguje spolu s tou láskou. Protože když se některé věci oddělují – tak zpravidla jen proto, aby se zase spojily v něco nového.Tedy Láska způsobuje jak spojování, tak oddělování.
Každé náboženství stojí, či zpočátku stálo na mystice a každá mystika je o tomtéž: Vše je Jednota (jeden celek, jedna mysl/vědomí), vše pochází z Jednoho/boha, který tvoří sám ze sebe – a on znamená a představuje Lásku. Vše je prázdné (nikoli v negativním smyslu; jen se to týká iluze mnohosti a potenciálu a že vše v základu božské/čisté), účelem je se osvobodit-probudit, sjednotit se a splynout, tedy prohlédnout iluzi reality / hmoty. A sjednotit se je možné jen srkze lásku;
Že vše je iluze a existuje jen láska, učí i buddhismus/hinduismus
(v té iluzi mohou existovat i další věci, ale jsou to klamy). „Ten, kdo
zakouší jednotu života, vidí své Já ve všech bytostech a všechny bytosti
ve svém vlstním Já a dívá se na vše nestranným pohledem.“ –
Buddha
Byť v Upanišádách je to trochu jinak/líp formované: „Kdo vidí všechny
bytosti ve svém Já a své Já ve všech bytostech, ten nikdy netrpí; protože
když vidí všechny všechna stvoření ve svém pravém Já, pak žárlivost a
nenávist zmizí.“
„Poznej sám sebe, pak poznáš vesmír a Boha.“ – Pythagoras
„Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic.
Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“
„Nejtěžší věc – poznat sám sebe.“ – Thalés
„Ve své hloubi duše znáte odpověď; víte kdo jste, a víte, co
jste“ – Lao-c', (Taoismus)
„Ten, kdo nosí ve svém nitru radost, mír a světlo, je svobodný a splyne
s Jednotou. Každý jeho čin je požehnáním pro všechny bytosti a pro sebe
získává neomezenou svobodu.“ (Mahábhárata, Bhagavadgíta)
„Nebuďte v klamu, že bůh je někde támhle a vy ho musíte hledat; bůh je
ve vás.“ (Atharvavéda)
„Až si uvědomíte, že vaše mysl je buddha, nebudete již buddhu jinde
hledat.“ – Padmasambhava
„Forma je prázdnota a prázdnota je forma.“ – Avalokitešvara
„Život těla je duše; život duše je Bůh.“ – Antonín z Padovy
„Brahman a atman jedno jsou, dualita je iluze. Vše je Brahman.“ „Všechno
to, co je, je brahma." Cíl je spočinutí v brahma (bohu, celku/jednotě).
„Cokoli víte nebo nevíte – pouze Láska je skutečná.“ (- Rúmí,
súfismus)
„Láska je mostem mezi váme a vším ostatním.“ – Rúmí
„Když zapomeneš sebe, staneš se vesmírem.“ Hakuin Ekaku (=smrt ega)
„Žijeme v iluzi a zdání skutečnosti, že TOHLE je realita. MY jsme ta
realita. Jakmile to pochopíte, uvidíte, že jste NIC a jsou ničím, jste
vším.“
„Vše co nazýváte vnějším světě, je úplně stejně vámi, jako je
vámi vaše valstní tělo.“
„Vše má vědomí a podíl myslící duše.“ Empedokles
Nic se nerodí a nic neumírá. Nevzniká, co nebylo dříve a nic
neumírá.
„Bůj je kruh, jehož střed je všude a jeho obvod nikde.“
V podstatě byl podle většiny náboženství svět stvořen láskou nebo
bohem – ale bůh znamená lásku. I celé Ježíšovo učení je
o lásce.
A láska je zde hlavní hybnou silou…
Odpověděl/a – 19.květen 22:56
Třeba podle Empedokla je vše jeden celek a vše se v něm mísí nebo
odděluje pomocí Lásky a Sváru. Touha a odpor. Což nemusí být nezbytně
vnímáno jen jako nějaká personifikace a ony vesrzke lidské (omezené) city.
Jen něco citově-abstraktního. Ale mnohem víc, jako nějaké dvě základní
síly, které neustále interagují a řídí veškerou transformaci/přeměnu
ve vesmíru. Frajera (Empedokla), který toho mnoho objevil, byl světaznalý,
byl thaumaturgem, učil o atomismu, o velkém třesku aj. bych nepodceňoval.
Vše se prostě jen mění/transformuje (to je dáno i fyzicky/chemicky) a to
na základě spojování a oddělovíní – tj přeměně (ať už částic
/prvk§ – složek hmoty a energie, anebo rovnou interakce hmoty a energie a
jejich vzájemná přeměna) a Empedokles to prostě nazavl Láskou a Svárem
jako dvě základní síly.
Hesiodos říká, že na počátku stvoření je Láska. Taky Ferekýdés
vyprávěl, že se Zeus, když chtěl stvořit svět svět, zmenil v Eróta,
protože skládaje vesmír z protiv, uvedl jejv souhlas i v lásku a všem
věcem vštípil totožnost i jednotu vším pronikající.
(z Prokla)
O Lásce učí většina náboženství a jejich proroků – ale chyba je si to plést jen s lidským citem a zamilovaností (což je sice taky ono, ale jen jedna z možných forem). Jedná se o neosobní (neegoistickou) lásku, která vše spojuje. Hybná síla všeho. Protože to je účel/cíl lásky, spojovat, sbližovat a učí o tom všechny mystiky (na kterých stojí všechny náboženství). Svět je jeden celek, kde je iluze mnohosti a izolovanosti a láska vede k tomu, že se odbourávají hranice a věci pak splývají / sjednocují se. Což představuje harmonii a boha samého.
Svár není nezbytně negativní věc nebo cit (jak bychom si to my představili jako nenávist nebo něco nepříjemného), ale třeba jen jiná forma/strana Lásky. Jako síla, která funguje spolu s tou láskou. Protože když se některé věci oddělují – tak zpravidla jen proto, aby se zase spojily v něco nového.Tedy Láska způsobuje jak spojování, tak oddělování.
Každé náboženství stojí, či zpočátku stálo na mystice, na které vzniklo a každá mystika je o tomtéž: Vše je Jednota (jeden celek, jedna mysl/vědomí), vše pochází z Jednoho/boha, který tvoří sám ze sebe – a on znamená a představuje Lásku. Vše je prázdné (nikoli v negativním smyslu; jen se to týká iluze mnohosti a potenciálu a že vše v základu božské/čisté), účelem je se osvobodit-probudit, sjednotit se a splynout, tedy prohlédnout iluzi reality / hmoty. A sjednotit se je možné jen srkze lásku;
Že vše je iluze a existuje jen láska, učí i buddhismus/hinduismus
(v té iluzi mohou existovat i další věci, ale jsou to klamy). „Ten, kdo
zakouší jednotu života, vidí své Já ve všech bytostech a všechny bytosti
ve svém vlstním Já a dívá se na vše nestranným pohledem.“ –
Buddha
Byť v Upanišádách je to trochu jinak/líp formulované: „Kdo vidí
všechny bytosti ve svém Já a své Já ve všech bytostech, ten nikdy netrpí;
protože když vidí všechny všechna stvoření ve svém pravém Já, pak
žárlivost a nenávist zmizí.“
„Poznej sám sebe, pak poznáš vesmír a boha.“ – Pythagoras
„Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic.
Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“ –
Buddha
„Nejtěžší věc – poznat sám sebe.“ – Thalés
„Ve své hloubi duše znáte odpověď; víte kdo jste, a víte, co
jste“ – Lao-c', (Taoismus)
„Ten, kdo nosí ve svém nitru radost, mír a světlo, je svobodný a splyne
s Jednotou. Každý jeho čin je požehnáním pro všechny bytosti a pro sebe
získává neomezenou svobodu.“ (Mahábhárata, Bhagavadgíta)
„Nebuďte v klamu, že bůh je někde támhle a vy ho musíte hledat; bůh je
ve vás.“ (Atharvavéda)
„Až si uvědomíte, že vaše mysl je buddha, nebudete již buddhu jinde
hledat.“ – Padmasambhava
„Forma je prázdnota a prázdnota je forma.“ – Avalokitešvara
„Život těla je duše; život duše je Bůh.“ – Antonín z Padovy
„Brahman a atman jedno jsou, dualita je iluze. Vše je Brahman.“ „Všechno
to, co je, je brahma." Cíl je spočinutí v brahma (bohu, celku/jednotě).
„Cokoli víte nebo nevíte – pouze Láska je skutečná.“ (- Rúmí,
súfismus)
„Láska je mostem mezi váme a vším ostatním.“ – Rúmí
„Když zapomeneš sebe, staneš se vesmírem.“ Hakuin Ekaku (=smrt ega)
„Žijeme v iluzi a zdání skutečnosti, že TOHLE je realita. MY jsme ta
realita. Jakmile to pochopíte, uvidíte, že jste NIC a jsou ničím, jste
vším.“
„Vše co nazýváte vnějším světě, je úplně stejně vámi, jako je
vámi vaše valstní tělo.“
„Vše má vědomí a podíl myslící duše.“ Empedokles
Nic se nerodí a nic neumírá. Nevzniká, co nebylo dříve a nic
neumírá.
„Bůj je kruh, jehož střed je všude a jeho obvod nikde.“
V podstatě byl podle většiny náboženství svět stvořen láskou nebo
bohem – ale bůh znamená lásku. I celé Ježíšovo učení je
o lásce.
A láska je zde hlavní hybnou silou…