Odpověděl/a – 5.leden 19:59
Obecně: každý strom určitě né (leda by byl nějak vzácný apod).
Většinou když kosí, tak hromadně. A to pak někde uvedou důvod proč:
nemoc, prostor (pro něco), bezpečí (prevence, kvůli pádu atd). palivové
dřevo (často spíš soukromé). O vadné stromy v lese se stará správa
lesů. a pak je příslušně a systémově označují a kácí. Celkově se
o to starají příslušní lidé nebo společnosti, ne lidi (občané)
obecně.
V Česku mě štve hlavně kácení na břehu řek a potoků…
neopodstatněné. A taky ve městech. V lesích dochází k vylesňování
(často nějaká nemoc a škudce), ale i psotupnému zalesňování. Česko na
tom není nejlíp, ale jsou země, kde jsou na tom hůř a vylesňují jako
o závod…
Spousta důvodů pro kácení jsou nesmyslné, jako bezpečnost atd. I kolem silnic, železnic a právě těch vodních toků. Z hlediska přírody a počasí to nedává moc smysl (regulace teploty, míry vodstva, zadržování vody, zábrana proti povodním, erozi, kvalita vzduchu, zvuková bariéra, atd). Čury_i se pak diví, proč se jim koryta řek a břehy rozpadají (pokud je nemají zcela vybetonovaná), proč ubývá vody, proč jsou taková vedra a teplotní výkyvy a moc nebo málo srážek (nestabilita), proč se při deštích snadno koryto vylije a způsobí povodeň, atd.
Odpověděl/a – 5.leden 20:08
Obecně: každý strom určitě né (leda by byl nějak vzácný apod).
Většinou když kosí, tak hromadně. A to pak někde uvedou důvod proč:
nemoc, prostor (pro něco), bezpečí (prevence, kvůli pádu atd). palivové
dřevo (často spíš soukromé). O vadné stromy v lese se stará správa
lesů. a pak je příslušně a systémově označují a kácí. Celkově se
o to starají příslušní lidé nebo společnosti, ne lidi (občané)
obecně.
V Česku mě štve hlavně kácení na břehu řek a potoků…
neopodstatněné. A taky ve městech. V lesích dochází k vylesňování
(často nějaká nemoc a škudce), ale i psotupnému zalesňování. Česko na
tom není nejlíp, ale jsou země, kde jsou na tom hůř a vylesňují jako
o závod…
Spousta důvodů pro kácení jsou nesmyslné, jako bezpečnost atd. I kolem silnic, železnic a právě těch vodních toků. Z hlediska přírody a počasí to nedává moc smysl (regulace teploty, míry vodstva, zadržování vody, zábrana proti povodním, erozi, kvalita vzduchu, zvuková bariéra, přírodní klimatizace, atd. Plno větších i drobných benefitů). Čury_i se pak diví, proč se jim koryta řek a břehy rozpadají (pokud je nemají zcela vybetonovaná), proč ubývá vody, proč jsou taková vedra a teplotní výkyvy a moc nebo málo srážek (nestabilita), proč se při deštích snadno koryto vylije a způsobí povodeň, proč jsou občas takové větry až vichřice a jinde zase horké bezvětří, atd.