Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 8.září 10:58

J. Rejzek a Etymologický slovník uvádí původ, který způsobil vznik rozdílých slovních druhů.
vedle, vedlejší. Stč. vedlé z *vъ dьlě (B6), doslova ‘v délce’ Z významu ‘podél’ pak ‘(těsně) blízko’i‘mimo’.

Vedle je příslovce ve významu

1. na blízkém, sousedním místě: stál těsně vedle; dům vedle
2. stranou 2, mimo 1: střela šla vedle

Nebo předložka

1. umístění v těsné boční blízkosti n. směřování do ní: pes leží vedle pána; vedle dveří je lavice; sedí, jde vedle ní; postav se vedle mne
2. umístění n. směřování po délce něčeho, podél, podle 1: domky postavené vedle silnice
3. kromě 2, mimo 4: vedle svého oboru studuje také jazyky"

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=vedle
–
Je vedle = je mimo, mýlí se. Nebo být něčím překvapený, z někoho nadšený, uchvácený atd.

Myslím si, že tvar jedle byl přidaný kvůli zvukové shodě – vedle – jedle. Jedle je zpravidla vysoký strom, z něhož je sice rozhled, ale určitě ji nezajímá, co kdo řeší.

annas

Odpověděl/a – 8.září 11:12

J. Rejzek a Etymologický slovník uvádí původ, který způsobil vznik rozdílých slovních druhů.
vedle, vedlejší. Stč. vedlé z *vъ dьlě (B6), doslova ‘v délce’ Z významu ‘podél’ pak ‘(těsně) blízko’i‘mimo’.

Vedle je příslovce ve významu

1. na blízkém, sousedním místě: stál těsně vedle; dům vedle
2. stranou 2, mimo 1: střela šla vedle

Nebo předložka

1. umístění v těsné boční blízkosti n. směřování do ní: pes leží vedle pána; vedle dveří je lavice; sedí, jde vedle ní; postav se vedle mne
2. umístění n. směřování po délce něčeho, podél, podle 1: domky postavené vedle silnice
3. kromě 2, mimo 4: vedle svého oboru studuje také jazyky"

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=vedle
–
Je vedle = 1. je mimo, mýlí se., strojí stranou; vyjádřil se nesprávně, nikoliv přímo.
2. Nebo je něčím či někým překvapený, z někoho nadšený, uchvácený atd.

Myslím si, že tvar jedle byl přidaný kvůli zvukové shodě – vedle – jedle.

Jedle je vysoký strom, rozhlíží se na všechny strany, rovněž hoch či dívka mohou být štíhlí jako jedle.

Ale určitě jedli nezajímá, co lidé řeší, z čeho jsou nadšení, nebo proč se tolik mýlí atd.
.
Např. Někteří muži jsou z pohledu na jistou dívku zcela vedle jako jedle – jsou jí nadšení. I když třeba stojí vedle jedle, tak to jedli ani v tomo případě nezajímá.

annas

Odpověděl/a – 8.září 15:04

J. Rejzek a Etymologický slovník uvádí původ, který způsobil vznik rozdílých slovních druhů.
vedle, vedlejší. Stč. vedlé z *vъ dьlě (B6), doslova ‘v délce’ Z významu ‘podél’ pak ‘(těsně) blízko’i‘mimo’.

Vedle je příslovce ve významu

1. na blízkém, sousedním místě: stál těsně vedle; dům vedle
2. stranou 2, mimo 1: střela šla vedle

Nebo předložka

1. umístění v těsné boční blízkosti n. směřování do ní: pes leží vedle pána; vedle dveří je lavice; sedí, jde vedle ní; postav se vedle mne
2. umístění n. směřování po délce něčeho, podél, podle 1: domky postavené vedle silnice
3. kromě 2, mimo 4: vedle svého oboru studuje také jazyky"

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=vedle
–
Je vedle = 1. je mimo, mýlí se., strojí stranou; vyjádřil se nesprávně, nikoliv přímo.
2. Nebo je něčím či někým překvapený, z někoho nadšený, uchvácený atd.

Myslím si, že tvar jedle byl přidaný kvůli zvukové shodě – vedle – jedle.

Jedle je vysoký strom, rozhlíží se na všechny strany, rovněž hoch či dívka mohou být štíhlí jako jedle.

Ale určitě jedli nezajímá, co lidé řeší, z čeho jsou nadšení, nebo proč se tolik mýlí atd.
.
Např. Někteří muži jsou z pohledu na jistou dívku zcela vedle jako jedle – jsou jí nadšení. I když třeba stojí vedle jedle, tak to jedli ani v tomo případě nezajímá.

annas

Odpověděl/a – 8.září 15:11

J. Rejzek a Etymologický slovník uvádí původ, který způsobil vznik rozdílých slovních druhů.
vedle, vedlejší. Stč. vedlé z *vъ dьlě (B6), doslova ‘v délce’ Z významu ‘podél’ pak ‘(těsně) blízko’i‘mimo’.

Vedle je příslovce ve významu

1. na blízkém, sousedním místě: stál těsně vedle; dům vedle
2. stranou 2, mimo 1: střela šla vedle

Nebo předložka

1. umístění v těsné boční blízkosti n. směřování do ní: pes leží vedle pána; vedle dveří je lavice; sedí, jde vedle ní; postav se vedle mne
2. umístění n. směřování po délce něčeho, podél, podle 1: domky postavené vedle silnice
3. kromě 2, mimo 4: vedle svého oboru studuje také jazyky"

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=vedle
–
Je vedle = 1. je mimo, mýlí se., strojí stranou; vyjádřil se nesprávně, nikoliv přímo.
2. Nebo je něčím či někým překvapený, z někoho nadšený, uchvácený atd.

Myslím si, že tvar jedle byl přidaný kvůli zvukové shodě, rýmu – vedle – jedle.

Jedle je vysoký strom, rozhlíží se na všechny strany, rovněž hoch či dívka mohou být štíhlí jako jedle.

Ale určitě jedli nezajímá, co lidé řeší, z čeho jsou nadšení, nebo proč se tolik mýlí atd.
.
Např. Někteří muži jsou z pohledu na jistou dívku zcela vedle jako jedle – jsou jí nadšení. I když třeba stojí vedle jedle, tak to jedli ani v tomo případě nezajímá.