annas

Odpověděl/a – 15.duben 9:09

Je to složitý jev, který má samozřejmě historické kořeny.

Důsledkem vývoje se rouzlišily gramatické kategorie, mezi něž patří kategorie jmenného rodu.

Jména svým tvarem vyjadřují příslušnost k

1. přirozenému rodu – sex – rod mužský, ženský a chybí u rodu střední (to dítě může být rodu mužského i ženského

učitel – učitelka; chlapec – dívka.

2. gramatický rod mužský, ženský a střední – je součástí významu u jmen životných a neživotných

Rozlišování rodu je vlastností podst. jmen a souvisí se shodou – tmavý les, vysoký muž.
c) s rodem souvisí i rozlišování životnosti u jmen mužského rodu – liší se koncovkami v některých pádech

4. biologická a mluvnická životnost

např. dobytek -. Přirozený rod – životný, gramaticky neživotný. Lidičky – gramaticky rod neživotný, přirozený rod životný

5. u některá jména mají dvojí rod – nedávno zde byla otázka na shodu u jména činitel a jmenovatel – jsou dvě možnosti

viz otázka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-i-y-se-napise-ve-vete-citatele-a-jmenovatele-byli-y-zkraceni-y

4. nevyjadřování nebo vyjadřování rodu – mandelinka je škůdce; sýkorka, had atd
5. kolísání v rodě – ten i ta rez.
6. jmenný rod a číslo vyjadřují i některé tvary slovesné
   • příčestí minulé– nesl, -a, -o

• trpné – přinesen, -a, -o
• přechodník přítomný – nesa, nesouc, nesouce
  • přechodník minulý – přines, přinesši, přinesše

V praslovanštině existovalo skloňování kmenové, tzn., že se jména skloňovala stejně podle zakončení kmene tvrdou či měkkou samohláskou nebo souhlaskou. Dnešní chlap – byl chlapa jako žena . Rody gramatické ani přirozené se neřešily.

S hláskovým změnami, zánikem jerů atd. se kmenové skloňování rušilo a vzniklo rodové, tedy podle rodu přirozeného. Objevila se gramatická kategorie životnost. Proto se ve skloňování objevují i dvojtvary. Rod jmenný se uplatnil i u slovesných tva­rů.

--
U mluvnické kategorie osoba je třeba rozlišit mluvčího
Já – mluvčí, ty – ke komu se mluví, on, ona, ono o kom se mluví atd.

Takže koncovkami se rozlišovaly i další gramatické kategorie. To bych musela vysvětlovat podstatnou část historického tvarosloví a syntaxe.

annas

Odpověděl/a – 15.duben 9:11

Je to složitý jev, který má samozřejmě historické kořeny.

Důsledkem vývoje se rouzlišily gramatické kategorie, mezi něž patří kategorie jmenného rodu.

Jména svým tvarem vyjadřují příslušnost k

1. přirozenému rodu – sex – rod mužský, ženský a chybí u rodu střední (to dítě může být rodu mužského i ženského

učitel – učitelka; chlapec – dívka.

2. gramatický rod mužský, ženský a střední – je součástí významu u jmen životných a neživotných

Rozlišování rodu je vlastností podst. jmen a souvisí se shodou – tmavý les, vysoký muž.
c) s rodem souvisí i rozlišování životnosti u jmen mužského rodu – liší se koncovkami v některých pádech

4. biologická a mluvnická životnost

např. dobytek -. Přirozený rod – životný, gramaticky neživotný. Lidičky – gramaticky rod neživotný, přirozený rod životný

5. u některá jména mají dvojí rod – nedávno zde byla otázka na shodu u jména činitel a jmenovatel – jsou dvě možnosti

viz otázka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-i-y-se-napise-ve-vete-citatele-a-jmenovatele-byli-y-zkraceni-y

4. nevyjadřování nebo vyjadřování rodu – mandelinka je škůdce; sýkorka, had atd
5. kolísání v rodě – ten i ta rez
6. jmenný rod a číslo vyjadřují i některé tvary slovesné
   • příčestí minulé– nesl, -a, -o

• trpné – přinesen, -a, -o
• přechodník přítomný – nesa, nesouc, nesouce
  • přechodník minulý – přines, přinesši, přinesše

V praslovanštině existovalo skloňování kmenové, tzn., že se jména přirozeného rodu mužského i ženského skloňovala stejně podle zakončení kmene tvrdou či měkkou samohláskou nebo souhláskou. Dnešní chlap – byl chlapa jako žena . Rody gramatické ani přirozené se neřešily.

S hláskovým změnami, zánikem jerů atd. se kmenové skloňování rušilo a vzniklo rodové, tedy podle rodu přirozeného. Objevila se gramatická kategorie životnost. Proto se ve skloňování objevují i dvojtvary. Rod jmenný se uplatnil i u slovesných tva­rů.

--
U mluvnické kategorie osoba je třeba rozlišit mluvčího
Já – mluvčí, ty – ke komu se mluví, on, ona, ono o kom se mluví atd.

Takže koncovkami se rozlišovaly i další gramatické kategorie. To bych musela vysvětlovat podstatnou část historického tvarosloví a syntaxe.

annas

Odpověděl/a – 15.duben 9:16

Proč? Jde o složitý jev, který má samozřejmě historické kořeny. Takže změny hláskové, tvaroslovné i syntaktické souvisejí se zjednodušováním systému a rozlišováním slovanských jazyků na východní, západní a jižní.

Důsledkem vývoje se rouzlišily gramatické kategorie, mezi něž patří kategorie jmenného rodu.

Jména svým tvarem vyjadřují příslušnost k

1. přirozenému rodu – sex – rod mužský, ženský a chybí u rodu střední (to dítě může být rodu mužského i ženského

učitel – učitelka; chlapec – dívka.

2. gramatický rod mužský, ženský a střední – je součástí významu u jmen životných a neživotných

Rozlišování rodu je vlastností podst. jmen a souvisí se shodou – tmavý les, vysoký muž.
c) s rodem souvisí i rozlišování životnosti u jmen mužského rodu – liší se koncovkami v některých pádech

4. biologická a mluvnická životnost

např. dobytek -. Přirozený rod – životný, gramaticky neživotný. Lidičky – gramaticky rod neživotný, přirozený rod životný

5. u některá jména mají dvojí rod – nedávno zde byla otázka na shodu u jména činitel a jmenovatel – jsou dvě možnosti

viz otázka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-i-y-se-napise-ve-vete-citatele-a-jmenovatele-byli-y-zkraceni-y

4. nevyjadřování nebo vyjadřování rodu – mandelinka je škůdce; sýkorka, had atd
5. kolísání v rodě – ten i ta rez
6. jmenný rod a číslo vyjadřují i některé tvary slovesné
   • příčestí minulé– nesl, -a, -o

• trpné – přinesen, -a, -o
• přechodník přítomný – nesa, nesouc, nesouce
  • přechodník minulý – přines, přinesši, přinesše

V praslovanštině existovalo skloňování kmenové, tzn., že se jména přirozeného rodu mužského i ženského skloňovala stejně podle zakončení kmene tvrdou či měkkou samohláskou nebo souhláskou. Dnešní chlap – byl chlapa jako žena . Rody gramatické ani přirozené se neřešily.

S hláskovým změnami, zánikem jerů atd. se kmenové skloňování rušilo a vzniklo rodové, tedy podle rodu přirozeného. Objevila se gramatická kategorie životnost. Proto se ve skloňování objevují i dvojtvary. Rod jmenný se uplatnil i u slovesných tva­rů.

--
U mluvnické kategorie osoba je třeba rozlišit mluvčího
Já – mluvčí, ty – ke komu se mluví, on, ona, ono o kom se mluví atd.

Takže koncovkami se rozlišovaly i další gramatické kategorie. To bych musela vysvětlovat podstatnou část historického tvarosloví a syntaxe.

annas

Odpověděl/a – 15.duben 13:11

Proč? Jde o složitý jev, který má samozřejmě historické kořeny. Takže změny hláskové, tvaroslovné i syntaktické souvisejí se zjednodušováním systému a rozlišováním slovanských jazyků na východní, západní a jižní.

Důsledkem vývoje se rouzlišily gramatické kategorie, mezi něž patří kategorie jmenného rodu.

Jména svým tvarem vyjadřují příslušnost k

1. přirozenému rodu – sex – rod mužský, ženský a chybí u rodu střední (to dítě může být rodu mužského i ženského

učitel – učitelka; chlapec – dívka.

2. gramatický rod mužský, ženský a střední – je součástí významu u jmen životných a neživotných

Rozlišování rodu je vlastností podst. jmen a souvisí se shodou – tmavý les, vysoký muž.
c) s rodem souvisí i rozlišování životnosti u jmen mužského rodu – liší se koncovkami v některých pádech

4. biologická a mluvnická životnost

např. dobytek -. Přirozený rod – životný, gramaticky neživotný. Lidičky – gramaticky rod neživotný, přirozený rod životný

5. u některá jména mají dvojí rod – nedávno zde byla otázka na shodu u jména činitel a jmenovatel – jsou dvě možnosti

viz otázka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-i-y-se-napise-ve-vete-citatele-a-jmenovatele-byli-y-zkraceni-y

4. nevyjadřování nebo vyjadřování rodu – mandelinka je škůdce; sýkorka, had atd
5. kolísání v rodě – ten i ta rez
6. jmenný rod a číslo vyjadřují i některé tvary slovesné
   • příčestí minulé– nesl, -a, -o

• trpné – přinesen, -a, -o
• přechodník přítomný – nesa, nesouc, nesouce
  • přechodník minulý – přines, přinesši, přinesše

V praslovanštině existovalo skloňování kmenové, tzn., že se jména přirozeného rodu mužského i ženského skloňovala stejně podle zakončení kmene tvrdou či měkkou samohláskou nebo souhláskou. Dnešní chlap – byl chlapa jako žena . Rody gramatické ani přirozené se neřešily.

S hláskovým změnami, zánikem jerů atd. se kmenové skloňování rušilo a vzniklo rodové, tedy podle rodu přirozeného. Objevila se gramatická kategorie životnost. Proto se ve skloňování objevují i dvojtvary. Rod jmenný se uplatnil i u slovesných tva­rů.

--
U mluvnické kategorie osoba je třeba rozlišit mluvčího
Já – mluvčí, ty – ke komu se mluví, on, ona, ono o kom se mluví atd. – nesl, nesla, neslo atd.

Zájmena já, ty, my, vy, se jsou zájmena bezrodá,, ten, on jenž, ta, ona atd. jsou zájmena rodová, ukazují i na pohlaví. Proto rozdíl mezi osobami.

Slovesa – rozlišoval se kmen přítomný a minulý (bylo více minulých časů). U přítomného času se před osobní příponu připojovala přípona kmenotvorná – bez přípony to byla tzv,. atematická (bezpříznaková) – např. jsem, vím).

Tematická slovesa měla příponu kmenotvornou, která tvořila čas přítomný – kmen přítomný. Kmen minulý – infinitivní , od něhož se tvořilo příčestí minulé. Tvoření minulého času mělo svá pravidla, bylo několik typů minulých časů podle děje..

Příčestí minulé, tzv. l-ové: se tvořilo od infinitivního kmene připojením přípon -l, -la, -lo atd. Nesl, nesla, neslo atd.

Původem to bylo tzv deverbální (tvoří se od sloves, vyjadřuje děj jako sloveso ve tvaru přídavného jména). přídavné jméno – vzniklý, osamělý, vleklý atd.

Dále pak jde o slovesné třídy, infinitiv, dokonavost a nedokonavost, různá příčestí.

Takže koncovkami se rozlišovaly i další gramatické kategorie. To bych musela vysvětlovat podstatnou část historického tvarosloví a syntaxe.