Je syndrom vyhoření opomíjeným problémem v ČR?

A co s tím máš ty společného? Máš zbytečnou starost, protože s tím stejně nic neuděláš. Jen zde prudíš.
Vypadá to, že má Kouba další identitu. Ty bláboly tomu nasvědčují.

Sepsala jsem celý elaborát PROČ, a omylem se mi vše smazalo 😐
NO, NEVADÍ, najdu alternativu…

DŮVODEM JE TO, ŽE LIDÉ NEUMÍ ŽÍT.

• jsou HLOUPÍ, NEZNALÍ, S NEVHODNÝMI RODINNÝMI VZORY

(nefunkční vztahy, chybí odvaha změnit práci a někteří toho mnoho nebo nic neumí).
Co si připraví a dopustí, TO SKLIDÍ.
Stále se někam ženou, za věcmi, penězi, dovolenou.

• v práci se kolegialita, změniLa v RIVALITU a boj.
• DOMA chybí chápající, spolupracující partner.
• ABSENCE přítele, kamaráda, důvěrníka.
• Častěji žena, jde ze zaměstnání na 2. směnu dom§. Jsou uštvanými otroky
• lidé neumí odpočívat.
• nevnímají drobné podněty k RADOSTI, které nabízí, každý všední den.
• Neumí říci NE, členům rodiny, ani v práci

atd.
NAŠLA JSEM:

10 snadných tipů, jak se vyhnout syndromu vyhoření
Nastavte nárokům svého nadřízeného i nárokům svým tu pravou laťku. Nepodceňujte se, ale ani nepřeceňujte.
Naučte se říkat NE. Pokud cítíte, že povinnosti, které se na vás valí, jsou nad rámec vašich sil nebo kompetencí, řekněte to nahlas a nesnažte se za každou cenu vyhovět všem. Ta cena je totiž občas až příliš vysoká.
Buďte otevřeni novým výzvám, ale jen takovým, které vás opravdu mohou posunout dál, a to tím směrem, který je vám sympatický a se kterým se dokážete ztotožnit. Učte se od zkušených, inspirujte se, motivujte se.
Pomáhejte druhým jen do určité míry. Opět platí, že vy nejste jediní, kdo může spasit svět anebo vyřešit daný problém. Buďte zde pro druhé, ale zároveň je nechte také trochu samostatně pracovat. Nemůžete být zodpovědni za všechny a za všechno.
Stanovte si priority a těmi se řiďte. Dokud nedokončíte jeden úkol, nepouštějte se do dalšího. Plánujte a pracujte podle seznamu. Větší úkoly si pak rozdělte na menší dílčí kroky, které bude snadnější zvládnout.
Věřte ostatním okolo sebe a nechte si pomoct. Není možné, aby veškerá zodpovědnost ležela jen na jednom člověku. Úkolujte, delegujte a důvěřujte.
Buďte zdravě kritičtí k sobě i ke svým spolupracovníkům. Ohlédněte se zpět, co se povedlo a co ne. Pochvalte se za úspěchy, neúspěchy zanalyzujte, připravte si argumentaci a poučte se z chyb.
Buďte otevření jak ke svému nadřízenému, tak k sobě, ale i ke svým podřízeným. Cokoli, co se vám nelíbí, dejte asertivně najevo. Pokud vás něco trápí, rychle problém řešte s kompetentní osobou. Neutápějte se v předsudcích, lžích a nespokojenosti.
Už žádný komunikační šum. Pokud vám něco není jasné, nejste si jistí, jak máte postupovat anebo se na poradě, kde jste nebyli, upeklo něco, čemu zcela nerozumíte, ptejte se. Není to ostuda, předejdete možným mýlkám a domněnkám. Navíc projevíte zájem, což je žádoucí.
Odpočívejte. Nezapomínejte na pravidelnou dovolenou, nenechte se ochudit o pauzu na oběd, nechávejte si volné večery nebo víkendy a věnujte se také sami sobě.
https://www.blen­dea.cz/blog/syn­drom-vyhoreni/

Vyhoření je psychický stav vznikající jako důsledek chronického stresu, který se netýká pouze pracovních činností, ale může postihnout i oblast soukromí. Odborníci na duševní zdraví zjišťují, že syndrom vyhoření postihuje stále více lidí a nezřídka je také značně opomíjený, protože je často zaměňován za jiné stavy, jako je například deprese.

Podle aktuálních dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) trpí syndromem vyhoření až pětina Čechů, což je více než dva miliony lidí. Tyto statistiky jsou alarmující a ukazují, že syndrom vyhoření je v České republice velkým a nárůstem trpících lidí i stále vážnějším problémem.

Společenský náhled na syndrom vyhoření v České republice je často zkreslený. Mnoho lidí si myslí, že syndrom vyhoření je něco, co postihuje pouze lidi pracující v náročných povoláních, kteří jsou pod neustálým stresem. Ve skutečnosti je ale vyhoření stav, který může postihnout každého, bez ohledu na věk, pohlaví, zaměstnání nebo sociální statut.

Jedním z hlavních problémů v boji se syndromem vyhoření je, že mnoho lidí ho ani nepozná. Jeho příznaky jsou často velmi nepříjemné: například kronický únavový stav, potíže se soustředěním, poruchy spánku, snížená schopnost odolávat infekcím nebo deblitační nálady. Tyto příznaky jsou často připisovány jiným, méně závažným příčinám, jako je nedostatek spánku nebo přepracovanost. Pokud jsou však tyto stav trvalé a pronásledují člověka i mimo pracovní dobu, mohlo by se jednat o syndrom vyhoření.

Podle odborníků je třeba syndrom vyhoření brát vážně a nikoli ho bagatelizovat. Je důležité, aby lidé dokázali rozpoznat jeho příznaky a přijali potřebná opatření, včetně vyhledání profesionální pomoci. I přesto, že vyhoření je nyní lépe chápáno a léčeno než kdy dříve, mnoho lidí ho stále přehlíží, což může vést k vážným duševním a fyzickým problémům.

Opomíjeným problémem jsi ty tady, Jelimane! 🙄

Jinak je asi jasné, že to je otázka, na kterou nelze odpovědět, protože opomíjení je subjektivní a relativní. 🤦‍♀️

Jenom otravuješ! 🙄